Rozmazlený spratek. To by mohlo být nejpřesnější popis Tomáše. Ve věku dvaceti šesti let už rozhodně nebyl dítětem, ale jeho nedostatek zodpovědnosti, disciplíny a obecně nezralé chování ho zařazovalo do této kategorie. Tomáš byl nejmladším dítětem nesmírně bohatého muže. Nikdy nepoznal svou matku a nezažil žádnou skutečnou výchovu. Byl vychován bohatstvím a zástupem poslušných služebníků; nikdy v životě neslyšel slovo 'ne’. Není překvapivé, že takový život z něj udělal sobeckého a arogantního člověka. Tomáš nevypadal špatně, i když byl trochu zženštilý. Luxusní vila jeho otce zahrnovala posilovnu a bazén, takže mladý muž zůstal v dobré kondici. Nikdy si však nevyvinul svalnatou postavu, jeho tělo zůstalo štíhlé a ironicky jen jeho zadek se zvětšil. Tomáš měl pěkný, i když androgynní obličej a středně dlouhé blond vlasy. Obě tyto vlastnosti jen zvyšovaly jeho celkový zženštilý vzhled, ale to mladému muži nevadilo. Byl plně sebevědomý ve své heterosexualitě a nikdo se neodvážil si z něj dělat legraci kvůli bohatství jeho otce. Tomáš měl nejlepší důkaz své mužnosti mezi nohama; jeho penis a varlata byla tak velká, jak vysoké bylo jeho libido. Měl novou dívku každý měsíc, někdy dokonce dvě najednou. Tomášův sladký život skončil, když se jeho otec znovu oženil. Jeho nevlastní matka byla mnohem mladší než jeho otec, jen o několik let starší než nejmladší syn, ale překvapivě nebyla stereotypní trofejní manželkou. Anna, protože tak se jmenovala, byla inteligentní, rozhodná a dokázala přesvědčit svého manžela, aby udělal cokoliv, co chtěla. Jednou z těch věcí bylo dát jí úplnou kontrolu nad rozpočtem domu. Najednou se nezaměstnaný Tomáš stal finančně závislým na své nevlastní matce a ta nebyla ochotná podporovat líného parazitického playboye. Mladý muž nikdy v životě nepracoval a neměl žádné dovednosti, které by ho činily zaměstnatelným. Anna si byla vědoma, že Tomáš nebude schopen najít práci, ale nebyla krutá, takže přišla s návrhem. Její nevlastní syn by se zúčastnil show Kdo chce být bimbo a vyhrál co nejvíce peněz. Anna by pak jeho výhru zdvojnásobila, ale od té doby by musel platit nájem, pokud by chtěl zůstat ve vile. Tomáš nemohl přijít s lepším nápadem, jak rychle vydělat hodně peněz, takže neochotně souhlasil s návrhem. Mladý muž show dobře znal. Pravidelně ji sledoval a rád viděl, jak se účastníci mění v sexy bimbo. Snažil se připravit na kvíz, ale bohužel pro něj, nikdy nebyl nucen skutečně studovat nebo metodicky vykonávat jakékoliv únavné úkoly. Takže Tomáš prostě nebyl schopen správně se naučit trivia pro show. Mohl být relativně inteligentní, ale nikdy se skutečně nenaučil, jak tuto inteligenci používat v praxi. Tomáš však věděl, jak vypadat dobře, a mohl být docela okouzlující, když si to vybral. Pro show si oblékl ležérně elegantní outfit, který se skládal z námořnicky modrých kalhot a bílé košile; obojí bylo šité přímo pro něj. Pečlivě si učesal vlasy; věděl, že ženy milují jeho vlasy, některé mu dokonce záviděly jejich hustotu a přirozenou barvu, a chtěl udělat co nejlepší dojem. Tomáš vstoupil na pódium s sebevědomým krokem a okouzlujícím úsměvem na tváři. „Dámy a pánové, jmenuji se František Důvěryhodný. Vítejte v show Kdo chce být bimbo! Dnes je tu se mnou Tomáš. Chceš být bimbo, Tomáši?” „Ahoj, Františku,” odpověděl soutěžící přátelským hlasem a okouzlujícím úsměvem, „je to lákavá nabídka, ale bylo mi řečeno, že jsem už dost hezký. Ale peněz není nikdy dost, takže volba je jasná.” „Nejsou žádné proměny, které bys považoval za atraktivní?” zeptal se moderátor. „Hmm,” přemýšlel Tomáš teatrálně, „vždycky mě zajímalo, jaké by to bylo mít skutečně dlouhé vlasy, ale nikdy jsem neměl trpělivost je nechat růst a upravovat. Odstranění tělesného ochlupení zní docela pohodlně… Oh! A je tam transformace na zvýšení svalů, že?” „Ano, je tam jedna taková.” „Pak je to číslo jedna na mém seznamu. Pravidelně cvičím, ale nějak moje svaly nechtějí růst.” „Čím více chyb uděláš, tím větší je šance na tyto proměny,” řekl František s mrknutím. „Ha!” soutěžící se zasmál, „technicky máš pravdu, ale vyhrát peníze je stále moje priorita.” Tomáš byl přátelský a okouzlující hlavně z praktických důvodů. Byl si vědom, že kvíz je jednodušší, alespoň psychicky, pokud máš publikum na své straně. Mohl být manipulativní, když to okolnosti vyžadovaly, ale také skutečně měl rád show; i když ji raději sledoval z bezpečí svého křesla v obýváku. Vidět, jak se hloupé bimbo veřejně ponižují, bylo velmi zábavné, riskovat, že se jedním staneš – už tolik ne. Právě teď se snažil co nejlépe využít situaci. „Připraven začít?” zeptal se František. „Jistě,” odpověděl Tomáš s falešným sebevědomím. „Losuj kategorie.” „Alkohol, Evropská města, Světové hlavní města, Sport, Rozpoznávání zbraní a vojenských vozidel, Milníky 20. století, Psi, Eurovision, Geometrie, Bard z Avonu, Sluneční soustava, Evropské země.” „Líbí se ti?” „Jo, měly by být snadné,” lhal soutěžící. Byl si bolestně vědom své vlastní nedostatečné přípravy, „všechny, kromě geometrie,” žertoval, aby si dodal sebevědomí. „To je běžný názor,” odpověděl moderátor s úsměvem, „kterou kategorii pro první kolo?” „Světová hlavní města.” To byla jedna z mála kategorií, ve které se Tomáš skutečně něco naučil. Věděl, nebo alespoň si myslel, že ví, hlavní města mnoha větších nebo známějších zemí. Doufal, že mezi otázkami nebudou žádné menší, méně známé státy. Jaké je hlavní město Brazílie? Zpočátku chtěl soutěžící odpovědět Rio de Janeiro,
ale pak si uvědomil, že to nebylo mezi možnými odpověďmi. Ale Brasília byla a to byla jeho volba. Správně. Jaké je hlavní město Ghany? Ehm… Baku? ŠPATNĚ. Jaké je hlavní město Chile? Byly tam dvě odpovědi, které zněly španělsky, ale jedna z nich byla Buenos Aires a Tomáš věděl, že to je hlavní město Argentiny. Takže si místo toho vybral Santiago a bylo to správně. Jaké je hlavní město Nového Zélandu? Tomáš o tom četl, ale zapomněl odpověď. Naštěstí pro něj tam bylo jen jedno jméno, které znělo anglicky. Wellington. Správně. Jaké je hlavní město Súdánu? Možná Banjul? ŠPATNĚ. „Dvě chyby, Tomáši,” zvolal moderátor, „slušný začátek, pokud chceš být bimbo. Vytáhni dvě transformační karty.” „Korzety a Změna pohlaví.” „Zní to jako perfektní začátek!” komentoval František, zatímco publikum nadšeně tleskalo. „Ne, děkuji,” odpověděl Tomáš suše, očividně nesdílející jejich nadšení, „korzet mi nevadí, ale chci zůstat mužem. Chci odložit Změnu pohlaví,” prohlásil rozhodně. „Tak si vytáhni dvě nové karty.” „Zúžení pasu a Odstranění tělesného ochlupení.” „Tady to máš! Máš jednu z žádoucích transformací. A představ si, jak štíhlý bude tvůj pas se zúžením A korzetem.” „Myslím, že jsem dost štíhlý, ale asi nemám důvod si stěžovat,” odpověděl soutěžící poněkud rezignovaným tónem. „Přesně tak. Jdi do Komory.” Tomáš byl vážně vystresovaný, když původně vytáhl Změnu pohlaví, i když mohl tu transformaci odložit. Očividně jeho sebeovládání nebylo tak účinné, jak si myslel. Nakonec ty tři transformace nebyly špatné, i když korzet zněl trochu zvláštně. Pokud by budoucí transformace byly stejně neškodné, Tomáš doufal, že se vyhne nejhorším druhům ponížení, které show nabízela. Klidně vstoupil do zařízení a zavřel oči. Celá jeho kůže začala lehce brnět. Tento pocit byl rychle následován pocitem, že se jeho pas zužuje, téměř okamžitě následovaný vnějším tlakem. Na chvíli Tomáš málem panikařil, protože najednou měl problémy s dýcháním, ale rychle se vše vrátilo do normálu. Svědění zmizelo, ale korzet zůstal; i když jeho přítomnost už nepůsobila tak omezujícím dojmem. Dveře Komory se otevřely a soutěžící vystoupil; byl přivítán potleskem. Na velké obrazovce viděl výsledky dvou transformací, které se zaměřily na jeho pas. Korzet byl stylový a překvapivě dobře ladil se zbytkem jeho oblečení. Tomáš se nezaměřil na styl, ale na velikost. Dokázal získat postavu přesýpacích hodin i s úzkými boky, díky působivě štíhlému pasu. Korzet byl opravdu těsný, ale ne nepohodlný; soutěžící necítil, že by jeho pohyby nebo dýchání byly omezené. Obdivoval svůj téměř neskutečný tvar na chvíli, dokud nepromluvil František. „Vítej zpět, Tomáši. Vidím, že se ti líbí výsledek transformací.” „Jo… je to pěkné,” odpověděl soutěžící, když se začal přibližovat k panelu, „a překvapivě pohodlné.” „Transformace Korzetu je víc než jen módní prohlášení. Změnila také tvoje tělo, i když ne tak výrazně jako Zúžení pasu. Nošení těsných korzetů omezí tvé pohyby jen v omezené míře a budeš moci volně dýchat. Není to návrat do viktoriánské éry a nebudeš muset vzdát žádné sporty.” „To je velmi uklidňující,” odpověděl Tomáš s opravdovou úlevou v hlase. „Doufejme, že ti to zvýší sebevědomí před druhým kolem. Vyber kategorii.” „Alkohol.” Kvůli svému bohatství měl Tomáš rád kvalitní alkohol. Byl spíše snob než skutečný odborník, ale alespoň něco věděl; což bylo víc, než věděl o mnoha jiných tématech. Jeho zaměření se mezi koly nezměnilo, ale to neznamenalo, že se jeho znalosti zvýšily, takže většina odpovědí byla v nejlepším případě vzdělané odhady. Podle zákonů USA musí bourbon být vyroben ze směsi obilí obsahující alespoň 51 % které složky? Pšenice. V okamžiku, kdy dal odpověď, věděl, že to je ŠPATNĚ. Sakra! Je to kukuřice. Příliš pozdě. Sangria je nápoj na bázi vína z které země? Španělsko. Správně. Tokaj je sladké bílé víno z které země? Hmm… možná Moldavsko? ŠPATNĚ. Kirsch je ovocná pálenka vyrobená z kterého ovoce? Myslím, že to jsou… švestky? ŠPATNĚ. Slivovice je ovocná pálenka vyrobená z kterého ovoce? Znovu švestky? Správně. „Tentokrát tři chyby,” oznámil moderátor, „děláš pokroky. Vytáhni tři transformační karty.” „Feminizace nohou, Submisivita, Snížení výšky.” „Co si o nich myslíš?” „Pokud je Feminizace nohou stejně hladká jako Korzet, mělo by to být v pořádku. Snížení výšky je špatné, ale není to konec světa. Možná bych to odložil, kdyby nešlo o Submisivitu, která je hrozná.” „Je to jedna z oblíbených věcí publika,” poznamenal František. „Vím. Taky jsem to měl rád, když jsem byl v publiku, ale teď jsem soutěžící a nenávidím to. Chci to odložit.” „Tak si vytáhni dvě nové karty.” „Feminizace obličeje a Zvětšení rtů.” „Lepší?” „Snesitelné. Trochu horší než Feminizace nohou, ale není důvod k panice.” „Tak vstup do Komory.” Tomáš nebyl přesně šťastný s výsledkem, nejen kvůli transformacím. Jak řekl, byly snesitelné, i když ne nutně žádoucí. Ale každá chyba také znamenala méně peněz a to bylo v dlouhodobém horizontu vážným problémem. Snažil se co nejlépe neznepokojovat se budoucností a soustředit se na úkol před sebou. Soutěžící vstoupil do zařízení s neutrálním výrazem a zavřel oči. Opět celé jeho tělo začalo brnět, ale tentokrát to cítil v kostech spíše než v kůži. Pocit byl zvláště výrazný na jeho obličeji, kde probíhaly dvě transformace. Proces byl intenzivní, ale bezbolestný a rychlý.
Brzy všechny aktivity ustaly a dveře do Komory se otevřely. Tomáš si s údivem uvědomil, že je zvědavý, spíše než vystrašený, aby viděl výsledky svých proměn na obrazovce. Bylo to… divné, pro nedostatek lepšího slova. Kdyby měl na výběr, soutěžící by raději zůstal nezměněn, ale jeho nové tělo nevypadalo tak špatně. Snížení výšky bylo sotva znatelné, protože se změnily i proporce jeho těla; nohy se staly o něco delšími a trup – kratší. Nohy byly stále zakryté kalhotami, takže bylo těžké říci, jak tvarované skutečně byly. Ale spolu se štíhlým pasem mělo celé Tomášovo tělo více ženský půvab, i když efekt byl docela jemný. Stejně jemné byly změny provedené na jeho tváři. Dříve androgynní a hezká, s mladistvým chlapeckým šarmem; nyní byla stále hezká, ale ženským způsobem, což bylo dále zvýrazněno plnými rty. Rty byly přirozené a pravděpodobně by vypadaly atraktivně i na mužské tváři. Celkově Tomáš vypadal jako roztomilý, i když plochý tomboy oblečený v mužském oblečení. Snažil se udržet si dobrou náladu a rozhodl se, že jeho nový vzhled není tak špatný. Potlesk publika potvrdil tento názor. „Vítej zpět, Tomáši,” přivítal ho moderátor, „vypadáš dobře,” dodal s úsměvem. „Děkuji. Jsem sám příjemně překvapen.” „Nechceš ukázat ty své hladké sexy nohy?” „Co?” soutěžící byl otázkou zaskočen, ale reagoval s úsměvem, „ne, děkuji. Raději si nechám oblečení na sobě.” „…zatím,” škádlil ho František. „Nejlépe až do konce.” „To se ještě uvidí. Připraven na třetí kolo?” „Myslím, že ano. Zkusme evropské země.” Překvapivě se Tomáš cítil sebevědomější než před předchozím kolem. Jistě, nevyhrával tolik peněz, kolik by si přál, ale zároveň proměny nebyly tak špatné, jak se obával. Prošel už sedmi a necítil se tak špatně ohledně svého změněného těla. Možná by mohl tuto hru nakonec 'vyhrát’, jakkoli vágní ten termín byl. Kolo vyžadovalo, aby soutěžící ukázal každou zemi na mapě, která zobrazovala Evropu s hranicemi států, ale bez dalších detailů. Tomáš hodně cestoval ve svém životě, navzdory svému mladému věku, takže věděl, kde se některá místa nacházejí, ale zjevně nenavštívil všechny evropské země. Byl schopen správně ukázat Norsko a Bulharsko na mapě. Měl mlhavou představu o poloze Lotyšska, ale spletl si ho s Litvou. Potom udělal stejnou chybu s Černou Horou a Albánií. Nakonec si spletl Lichtenštejnsko s Lucemburskem, i když tyto dvě země nesdílejí hranici. „Opět tři chyby, Tomáši,” oznámil moderátor, „jsi na správné cestě stát se bimbo. Vytáhni tři transformační karty.” „Fetish: Latex, Citlivé bradavky a Mentální odtok. Do prdele.” „Zdá se, že se ti některé z nich nelíbí.” „Jo,” soutěžící přikývl, zjevně nespokojený s výběrem, „oblíbené u publika,” řekl sarkasticky, „zbytek se zdá v pořádku, i když trochu divný. Ale Mentální odtok je v podstatě automatická prohra, takže ho chci odhodit.” „Máš na to právo. Vytáhni dvě nové transformační karty.” „Roztomilý hlas a Vysoké podpatky.” „Lepší?” „Všechno je lepší než Mentální odtok. Tyto dvě se zdají být více rušivé než předchozí proměny, takže nejsem úplně šťastný. Zvláště hlas by mohl být nejvíce dopadový.” „Uděláš si plný úsudek, jakmile opustíš Komoru. Teď dovnitř s tebou.” Tomáš viděl dost epizod show, aby věděl, co znamená Roztomilý hlas, a nelíbilo se mu to. Ale prostě dělal příliš mnoho chyb a počet menších nebo tolerovatelných proměn byl omezený. Tímto tempem musely dříve či později dojít, takže musely nakonec přijít více dopadové. Soutěžícímu opět klesla nálada, když se za ním zavřely dveře Komory. Zavřel oči a čekal na nevyhnutelný proces, který měl začít. Tomáš ztratil rovnováhu na okamžik, když se podpatky jeho bot začaly zvětšovat, ale jeho tělo se okamžitě přizpůsobilo, takže se mu podařilo stát rovně. Téměř okamžitě měl novou senzaci, na kterou se mohl soustředit – všechny jeho oblečení se měnilo na latex. Soutěžící nikdy nepochopil fascinaci, kterou někteří lidé měli s tímto materiálem. Pro něj se zdál chladný, sterilní a nepohodlný. Ale teď, když se celé jeho tělo obalovalo do latexu, pomalu měnil svůj názor. Tomáš o tom příliš nepřemýšlel, protože další senzace upoutala jeho pozornost. Jeho bradavky ho volaly a říkaly mu, že se jim opravdu líbí být třeny latexovou košilí. Nemohl se na to soustředit, protože se otevřely dveře Komory a bylo na čase vystoupit. Mezi všemi podněty přicházejícími z různých stran soutěžící přehlédl jemné svědění v krku, které už teď bylo pryč. Tomáš měl potíže se soustředit. Navzdory stresu se cítil mírně vzrušený a publikum tleskalo hlasitěji než dříve. Nemluvě o tom, že jeho tělo bylo oblečeno do zcela nového materiálu, který se překvapivě pohodlně dotýkal celé jeho bezsrsté kůže. Alespoň neměl čas se obávat, když se díval na sebe na obrazovce. Tomášův počáteční názor byl, že vypadá divně. Překvapivě nejvýraznější změnou nebyla látka, ale vysoké podpatky. Nejenže soutěžící vypadal vyšší, ale také výrazně změnily jeho celou postavu. Jeho nohy vypadaly ještě delší a jeho pevné hýždě byly výraznější. Po bližším zkoumání si Tomáš všiml, že se změnil i střih jeho oblečení, i když změny byly jemnější. Stále měl na sobě kalhoty, košili a samozřejmě…
korzet, ale všechny položky byly mírně upraveny, aby lépe seděly nejen na jeho těle, ale také aby vyhovovaly vlastnostem nové látky. Konečný vzhled byl zvláštně stylový, byť trochu perverzním způsobem. „Vítej zpět, Tomáši,” přivítal ho moderátor, když se soutěžící konečně přestal dívat na obrazovku a začal kráčet ke svému panelu, „vidím, že se ti tvůj nový outfit líbí.” „A-ano,” Tomáš na chvíli zaváhal, „vlastně ano.” Soutěžící ztichl a zůstal stát na místě, když uslyšel svůj vlastní hlas. Zapomněl na tuto proměnu a teď byl šokujícím způsobem připomenut. Zněl přesně jako stereotypní hloupá blondýna. Hlas, který nebyl jen vysoký, ale také sliboval „nejlepší orální sex tvého života a můžeš se udělat kamkoli chceš”, bez ohledu na to, co majitel říkal. Tomášovi se nelíbil zvuk jeho nového hlasu, ale určitě by mohl využít ten orální sex. Snažil se vzpamatovat a znovu nasadil svou okouzlující masku. Podařilo se mu to, byť jen stěží, i když nezískal žádnou sebedůvěru. „Platí to i pro boty?” zeptal se moderátor. Nezmínil soutěžícího hlas, protože nepotřeboval slyšet jeho názor na tuto záležitost, on a publikum prostě chtěli, aby bimbo-Tomáš mluvil. „Boty?” na chvíli se soutěžící zdál zmatený. Ve chvíli, kdy se přestal dívat na sebe na obrazovce, zapomněl, že má na sobě vysoké podpatky; tak přirozeně se cítily na jeho proměněných nohách. Pak přišla 'novinka’ o jeho hlasu, která ho dále rozptýlila. „Ach, ano!” konečně si uvědomil, na co se František ptal, „jistě! Jsou opravdu pohodlné. Úžasně tak.” „Mohl bys nám předvést své nově nabyté dovednosti?” Tomáš si plně uvědomoval, že splnění tohoto požadavku je nejlepší cestou, jak si získat přátelství publika. Ale také mu tento konkrétní úkol nepřipadal tak ponižující. Jistě, muž chodící na vysokých podpatcích by mohl vypadat divně; soutěžící měl tento názor ještě nedávno. Ale momentálně se vysoké podpatky na jeho nohou cítily správně a také zvláštně posilující. Navzdory dřívější ztrátě výšky byl Tomáš nyní vyšší, než byl původně; vše díky podpatkům. Sebedůvěra soutěžícího během show přicházela a odcházela; naštěstí pro něj se teď většinou vrátila.