Bylo tiché nedělní odpoledne. Byl jsem u svého přítele a občasného milence, Dana, u něj doma a relaxovali jsme. Bavili jsme se bondáží a často jsme se scházeli, někdy jen my dva, jindy s dalšími lidmi. Vždy to bylo vzrušující a tyto setkání často trvala až do následujícího rána. Všichni jsme si to užívali. Toto odpoledne bylo klidné, po dlouhé noci během 'setkání’, kde se sešla skupina lidí s podobnými zájmy. Dnes jsme však byli jen já a Dan, jak jsme relaxovali. Jako obvykle jsem se procházel po bytě, oblečený jen v mikině, nahý od pasu dolů. Byl jsem nadržený a snažil se 'inspirovat’ Dana, aby něco udělal, a podle jeho pohledu jsem poznal, že ten okamžik brzy přijde. Šel jsem do kuchyně na druhém konci jeho bytu (žil ve třetím patře malého komplexu směrem dozadu v úzkém bytě, s ložnicemi – byly dvě – a kuchyní vzadu. Byl to starý dům, s tlustými zdmi a vysokými okny. Když jste vstoupili do jeho bytu, prošli jste obývacím pokojem, malou kanceláří, jídelnou a pak kuchyní a dvěma ložnicemi. Neobvyklý design, ale za ten nájem to bylo docela pěkné s některými pozoruhodnými prvky (například, abyste se dostali do kuchyně, museli jste projít těžkými dvojitými dveřmi z dřívější doby). Když jsem se díval do lednice a hledal sodovku, uslyšel jsem zaklepání na hlavní dveře, krátkou výměnu beze slov, které jsem nerozuměl – a pak nějaké šramocení. Zvedl jsem hlavu od lednice a pomalu se vydal směrem ke vchodu, ale pak jsem si uvědomil, že musím zpátky do ložnice pro kalhoty, protože jsem nechtěl vyjít nahý, oblečený jen v mikině a ponožkách: můj penis už byl napůl vztyčený v očekávání nebo brzké 'aktivity’ s Danem. Právě když jsem se chystal vzít si kalhoty, dveře se náhle rozlétly; nestačil jsem si vzít kalhoty a otočil se, abych řekl „co -„, když se na mě vrhli dva poměrně velcí muži: jeden se rychle dostal tváří v tvář ke mně, zatímco druhý začal jít za mě, jako by šel do ložnice. Otočil jsem se k tomu za mnou, ale pak jsem ucítil velkou, silnou ruku, jak mi svírá varlata a pak je chytá, a s pevným hlasem říká: „nepohybuj se ani nic neříkej!” Otočil jsem se k němu, když mě docela důrazně táhl k sobě s mými varlaty v ruce. Právě tehdy mi hrubě chytili zápěstí a cítil jsem, jak mi kolem zápěstí omotávají provaz. Nepohnul jsem se ani nic neřekl, protože mi držel varlata. Za minutu mi svázali zápěstí a já začal říkat „Co to sakra -” když mi náhle strčili kus látky do úst a oblepili mi hlavu lepicí páskou, která mi zakryla ústa. Nedobrovolně jsem začal volat, ale vyšlo z toho jen „MMM! MMPH! MPH!” Jeden pustil moje varlata a pak tiše sledoval, jak ten za mnou začal pomalu a záměrně svazovat moje paže. Snažil jsem se bránit, ale drželi mě pevně na místě; ten, co mi držel varlata, vypadal spokojeně s mým stavem a mírně se usmíval, jakoby si užíval mého boje. Skutečnost, že mě skrz roubík sotva bylo slyšet, jen podtrhovala jednoduchý fakt, že jsem byl přemožen – a zajat. A důvod, proč mě teď pomalu svazovali, byl, aby dokázali svůj bod: nebyl jsem v pozici, abych mohl argumentovat. Nebo si užívali svazování a roubíkování – podezření, které se později ukázalo jako významné. A teď se mi začal zvedat penis: být svázán a chycen poté, co mi někdo chytil penis, to udělá. Dost špatné, že jsem byl přepaden, svázán a s roubíkem, ale že jsem byl v této situaci nahý před dvěma cizinci – s erekcí. Všiml jsem si, že se na mě oba usmívají. Možná mají pravdu; užíval jsem si bondáž. Během několika minut jsem byl svázán a s roubíkem, zajat v bytě svého přítele. Když byl provaz úplně omotán kolem mých paží, začal jsem se pohybovat, jako bych se chtěl rozvázat, ale pak ten velký muž přede mnou jen řekl „vezměme ho do předního pokoje” – a s tím mě tlačili a táhli zároveň dvěma sadami rukou – jednou za mnou a jednou přede mnou – držícími provaz, který byl omotán kolem mého trupu. Neuctivě mě donutili jít, i když jsem byl nahý od pasu dolů, abych čelil tomu, kdo na nás čekal v druhé místnosti. Když jsem vstoupil do předního pokoje, viděl jsem další dva velké muže a svého přítele Dana, také podobně svázaného a s roubíkem, jak se na mě dívá s výrazem překvapení a strachu. Zoufale se snažil volat, ale bylo jasné, že není v lepší pozici než já. Také jsem se snažil odpovědět, ale kromě tlumených zvuků nebylo moc co říct. Všiml jsem si, že Dan má na sobě jen spodní prádlo: očividně se také chystal strávit nějaký 'kvalitní čas’ se mnou. Dnešní načasování opravdu stálo za prd. „Našli jsme ho vzadu u ložnic.” „Pravděpodobně to vysvětluje, proč nemá nic na sobě od pasu dolů; čekal, až se jeho milenec vrátí do postele.” „Usnadňuje nám to, že?” „Rozhodně.” „Pojďme; udělejme to. Nemáme moc času.” „Co ten spěch? Podívej: myslím, že nikdo jiný tu není, nikdo nás neslyšel a nikdo je neuslyší. Máme je.” Místnost ztichla. Dan a já jsme…
Stál jsem, těžce dýchal. Očividně jsme nebyli v žádné pozici, abychom mohli argumentovat nebo vyjádřit názor. Naše pouta byla pevná a roubíky dobré. Za námi stáli dva ze čtyř chlapů, jeden pro mě a Honzu, drželi nás za ruce a udržovali nás na místě. „Jsou ty roubíky dobré? Nechci přitahovat pozornost.” Ten větší, který stál přede mnou, byl očividně ten, kdo měl na starosti: „Neboj se: jsou dobře svázaní a roubíky jsou dobré. My čtyři je zvládneme. Neodejdeme, dokud nedostaneme, pro co jsme přišli.” Vloupání. Skvělé. Povzdechl jsem si. Jaká otrava. Ale pak se dva před námi začali svlékat, následovaní těmi dvěma za námi; jakmile se svlékli, všiml jsem si, jak dva z nich zavírají okenní rolety a zajišťují hlavní dveře, zatímco ostatní dva se vrátili za nás, pevně nás drželi za ruce, oblečeni buď do jockstrapů nebo běžného spodního prádla. „Uděláme to? Jeden po druhém?” „Dva z nás si vezmou jednoho a pak se budeme střídat. A nespěchejte; máme celý den.” Honza a já jsme okamžitě začali bojovat a volat o pomoc. Uvědomili jsme si, že tohle není vloupání: šlo o znásilnění. Neprohrabávali byt hledáním cenností; my jsme byli cílem. Ti dva za námi stáli pevně, aby se ujistili, že nemůžeme utéct. Krátce jsem přemýšlel, jak dlouho nás sledovali, věděli, kdy je nejlepší čas udeřit. Museli sledovat byt během noci kvůli skupinové scéně. Na tom nezáleželo: naše ruce byly pevně svázané za zády, s rukama svázanými a ústy dobře roubíkovanými: nacpali nám do úst kus látky a pak nám ústa zalepili ne jednou, ale třemi kusy lepicí pásky: jeden zakrýval ústa a další dva byly umístěny křížem, aby se spodní kus neuvolnil. Bylo to neuvěřitelně frustrující: bez ohledu na to, jak moc se snažíte volat nebo tahat za lepicí pásku, nemělo to žádný účinek. Čtyři vetřelci tam jen stáli: jeden, který si honil neobvykle tvrdý penis, který měl snad 28 centimetrů, mě intenzivně sledoval: „Těším se na tohohle,” říká a dívá se na mě. V tu chvíli nás Honzu a mě drželi dva muži každý a pak nás tlačili / táhli směrem k ložnici, prakticky nás táhli kolem kuchyně. Oba jsme se snažili zdržovat, bojovat a volat, ale bylo to k ničemu. Bez ohledu na to, jak moc jsme se snažili, sotva jsme vydali nějaký zvuk. Honza a já jsme byli hozeni na Honzovu manželskou postel. Převalil jsem se a viděl jednoho s penisem, jak na něj nanáší lubrikant: „Počkej, hned se k tobě dostanu,”… „MMMM! MMM! MMMMMMMM!” „Jen pokračuj: to mě vzrušuje.” Čím víc jsem se snažil bojovat a volat, tím intenzivnější to bylo. V tu chvíli jsem si všiml, že můj penis byl tvrdý jako kámen. Ve skutečnosti oba naše penisy – můj násilník a můj penis – byly tvrdé jako kámen. Nedělní odpolední přepadení. Přečísleni a rychle přemoženi, svázáni a roubíkováni. A zvláštním způsobem vzrušeni. Klečící nad postelí a ležící vedle sebe, Honza a já jsme byli současně znásilňováni. Svázáni a roubíkováni, neschopni se pohnout nebo volat, jsme mohli jen sténat a dýchat, zatímco násilníci do nás neúnavně pronikali. Brzy byly slyšet jen naše sténání, funění našich násilníků, jak nás šukali, spolu s těžkým dýcháním a po chvíli zvuky našeho nebo jejich vyvrcholení. Očividně jsme byli užíváni. Když jsem se ohlédl zpět, nejlepší, co jsem mohl říct, bylo, že zaklepali na dveře a když Honza odpověděl, vtrhli dovnitř, přičemž dva z nich se postarali a zneškodnili Honzu, zatímco zbylí dva dostali mě. Neměli jsme šanci. Pak jsem si všiml, že nás celou dobu natáčeli při znásilňování. Když jsem se podíval nahoru, viděl jsem jednoho z násilníků, jak nahrává naše znásilňování na svůj telefon. Nemohl jsem si pomoct a volal a bojoval. Kameraman odpověděl s úsměvem: „Tohle jsou dobré záběry! Za tohle dostaneme nějaké peníze!” „Znásilnění se dobře prodává,” říká druhý, který stál a sledoval. V tu chvíli jsme oba, Honza i já, volali, já jsem se převalil na záda s nohama široce rozevřenýma, jako bych chtěl získat více síly na volání. Ale pak mě můj násilník převalil zpátky na místo a pokračoval v pronikání do mě, zatímco Honza procházel stejným zacházením: žádné slitování od našich násilníků. Kroutil jsem zápěstími, snažil se uvolnit pouta, ale pak můj násilník, který mě šukal zezadu, zastavil, viděl to a pak pokračoval v rychlém přivázání části mých pout, zatímco se také dostal na mě, aby mi třel ruce po tváři, kroutil mi hlavu, aby mě viděl, jak pečlivě přejíždí rukama kolem mých úst. Když mě pustil, hluboce do mě pronikl svým penisem, takže jsem zasténal a on pokračoval tam, kde byl: šukal mě tvrdě a pravidelně, ale s mými pouty a roubíkem lépe než předtím. Pokračoval, šeptal mi do ucha: „ano, zlato; oh, tak dobré!” Můj zadek se posouval kvůli jeho tvrdému šukání, pomalu se pohyboval po posteli, zatímco jsem bojoval s pouty a pravidelně volal. Nikdo si toho nevšímal – pokud vůbec, můj násilník říká: „to je kurva horké! Dělej to víc!” Za pár minut byly jeho přírazy rychlé a tvrdé, s jeho silnějšími steny. Zavřel jsem
Otevřu oči a snažím se pochopit, co se mi děje. Cítím, že to přichází, a najednou můj top přestane, pak ještě párkrát přirazí a nakonec úplně přestane, když vykřikne: „AH! Uh, AH! AH! DO PRDELE! Oh Bože, tak kurevsky dobrý…” „Říkal jsem ti, že se uděláš fakt dobře! Není nic lepšího než pořádné tvrdé šukání s někým, koho máš úplně svázaného!” řekl jeden z topů, kteří si dávali pauzu po tom, co šukali Dana. Pak mě další otočí na záda a postaví se přede mnou. Sáhne dolů, chytí můj penis a pomalu ho začne honit, zrychluje, až se dostane do pravidelného rytmu. Jeho ruce jsou pokryté gelem, což dělá honění dokonalým. Začínám reagovat, boky se mi pohybují nahoru a dolů. Otočím hlavu a zasténám, ale on pokračuje. Podívám se a vidím, že Danův top se udělal a skončil na něm, otočil ho stejně jako mě. V tu chvíli můj top přestane a s úsměvem řekne: „Edging je svině, co?” a pak zvedne mé svázané nohy, strčí hlavu mezi mé lýtka a tlačí dopředu, takže mé nohy jsou zvednuté a lýtka jsou napůl u mé hlavy. Vidím, že to samé se děje i Danovi, když cítím, jak do mě proniká nový penis – větší. Vydám silné zasténání, ale nikdo nic neříká. Proces začíná znovu: pomalu, hluboko a pak postupně zrychluje jako nějaký motorový píst a všiml jsem si, že Dan i já jsme podrobeni stejnému zacházení. Kameraman to všechno natáčí, přibližuje kameru k mému obličeji, zatímco tam ležím, oči napůl zavřené, pot mi stéká z čela a mé sténání je téměř nepřetržité. „Miluju, jak tenhle chodil po bytě nahý.” „Perfektní obsah.” „Jen se ujisti, že odstraníš naše hlasy.” „Žádný problém. Nechám tam jejich sténání a naše šukání.” „Dobře.” Po tom, co se zdálo jako věčnost, jsme byli s Danem odvlečeni do zadní ložnice a přivázáni na židle, čelem k sobě několik stop od sebe. Sledovali jsme, jak jsme byli svázáni, naše roubíky byly zkontrolovány, aby byly bezpečné. Naše nohy byly přivázány k nohám židlí co nejširší, což nám znemožňovalo pohyb. Také to vyvolávalo silný pocit odhalení a bezmoci: naše penisy a varlata byly zcela odhalené – což naši únosci zdůraznili tím, že nám několik minut hladili a mačkali penisy a varlata. Uprostřed mezi námi byl umístěn malý stůl, na kterém byly dvě webkamery, každá zaměřená na jednoho z nás. Jeden z členů mi ukázal svůj telefon a aktivoval aplikaci bezdrátové kamery, kde jsme mohli vidět živé záběry nás dvou na židlích, pevně svázaných a roubíkovaných, s nohama široce roztaženýma – se skvělou kvalitou zvuku. Kamera snímala na úrovni našich penisů, spolu s našimi obličeji a těly, ale bylo jasné, na co se zaměřuje. „Myslíme si, že na vás můžeme dohlížet, zatímco jsme pryč. Ale také je to živý přenos na naše soukromé webové stránky pro členy: mohou se přihlásit a sledovat akci živě. Jaký je to pocit, když vás sleduje nějakých 100 000 lidí?” Nemohli jsme nic říct. Všichni ti lidé – a oni si myslí, že je to jen hraní; že to není skutečné. Byli jsme znásilňováni na internetu: a bylo to jen video. „Jdeme na oběd, ale stále na vás budeme dohlížet. Nemějte žádné nápady na útěk nebo volání o pomoc, ale klidně to zkuste. Až se vrátíme, navážeme tam, kde jsme skončili. Myslíme, že do té doby vám budeme moci dát další dávky a získat více žhavých záběrů.” Samozřejmě jsme nemohli nic říct. „Už máme hodně dobrých záběrů. Čísla jsou silná, takže to budeme pokračovat ještě chvíli.” Jeden z členů na mě hladově zíral: uvědomil jsem si, že je to jeden z těch, kteří mě ještě nešukali, muž s obrovským penisem. Vyhnul jsem se jeho pohledu, snažil se ho neprovokovat, ale věděl jsem, že je to jen otázka času. Pak promluvil: „Chci tu zůstat a dohlížet na ně.” Bez váhání vůdce odpověděl: „Jasně. Jdi do toho. Jen se ujisti, že nastavíš kamery tak, aby byl nejlepší výhled, abychom to mohli sledovat na dálku.” Po chvíli, co tři členové opustili byt, nastalo ticho. Byl jsem vyčerpaný: být opakovaně šukán vyžaduje nějaké úsilí. Ale nikdy jsem neviděl tak velký úsměv jako tehdy a tam: „Uděláme z tebe velkou hvězdu – ať se ti to líbí nebo ne.” Dan se na mě podíval a pak na něj: tady byl někdo, kdo měl dost pro dva – a on to věděl. Ale chtěl jen jednoho: mě. Snažil jsem se ještě víc a volal o pomoc. Měl jsem pocit, že má velký penis – jen pro mě. Ale nebylo to k ničemu. Byli jsme tady na dlouhou dobu. Chvíle ticha. Velký chlap pak vzal a posunul kameru o 90 stupňů, takže teď snímala postel, zatímco druhá kamera byla zaměřena na mého přítele. Otočil se ke mně a přitáhl židli se mnou blíž k posteli, ustoupil o několik kroků a pomalu si začal svlékat oblečení. Jeho úsměv byl ještě větší. Stále jsem se snažil uvolnit pouta a volal o pomoc, ale nefungovalo to. Sledoval jsem, jak si svlékl spodní prádlo. Na chvíli jsem přestal sebou házet: měl něco, co bylo pravděpodobně…
Jedno z největších ptáků, které jsem kdy viděl – alespoň 28 centimetrů, tlustý a kulatý. Když jsem vzhlédl, viděl jsem, jak se na mě dívá, jak se dívám na jeho ptáka. Sklonil se, pak mě objal a rozvázal pouta, která mě držela na židli: moje ruce a paže však byly svázány zvlášť. Zašeptal mi do ucha: „teď je řada na mně.” V zoufalství jsem vykřikl: „MMMM! MMMM! MMMM!” když mě doslova zvedl ze židle a položil – nehodil – na postel. Jeho paže byly silné a pevné: byl zjevně kulturista – a byl připraven. Seděl jsem ve strachu a údivu, celou dobu jsem tahal a trhal za provazy, které mě svazovaly. Bylo ticho; bylo slyšet jen několik aut projíždějících venku, ale v neděli se toho moc neděje. Venku bylo chladno, takže by bylo málo chodců, kteří by slyšeli naše volání o pomoc. Bojoval jsem a zoufale volal o pomoc. Pohyboval jsem se, tahal za pouta, zvedal tělo, abych se pokusil natáhnout provaz, který mě svazoval. Volal jsem tak hlasitě, jak jsem mohl, i když jsme byli v nejizolovanější části bytu za těžkými zdmi, málokdo, pokud vůbec někdo, nás mohl slyšet. Musel jsem to zkusit. Dělal jsem to víc než kdy předtím toho večera. Don byl v tu chvíli tak vyčerpaný, že se sotva hýbal a nekladl žádný odpor. Když jsem se rozhlédl, všiml jsem si ještě něčeho: můj pták byl tvrdý jako kámen. Čím víc jsem se snažil uniknout, tím víc jsem byl vzrušený. Každý mohl vidět, jak ze mě kape preejakulát. Navzdory všemu, co nám bylo vnuceno, jsem byl stále aktivní – a byl jsem opravdu nadržený. Chtěl jsem být ošukán už dříve, než se to všechno stalo; celá tato epizoda byla skutečně erotická. Ne více než hodinu předtím jsem se procházel po bytě, nahý od pasu dolů, nadržený a čekající, až se můj partner začne zajímat o to, aby mě ošukal. Teď jsem dostával víc ptáků, než jsem kdy měl – a to mě přivádělo k šílenství. Podle výrazů na tvářích našich únosců, když nás znásilňovali, bylo jasné, že to bylo opravdu žhavé. A také jsem si uvědomil, že to byl důvod pro kamery. Čím víc jsme se snažili a kroutili, volali o pomoc, tím víc se naši únosci vzrušovali a tím víc nás šukali. Čím víc jsme byli nadrženější, tím žhavější scéna byla. Teď přede mnou stál největší násilník: alespoň 28 centimetrů; a kapalo z něj tolik, že mohl použít preejakulát jako lubrikant. A teď, když zvedl moje nohy a kotníky k jeho hlavě, bezmocně jsem sledoval, jak hledá a nachází můj zadek, nanáší na něj lubrikant a svůj pták a vniká do mě – jedním silným přírazem do zadku, který je teď otevřený díky neustálému bušení – ale stále mě nutí prohnout záda a volat o pomoc, radost, starost – cokoli – když jsem vyvrcholil. Můj únosce také držel můj pták, když mě šukal, ale s mým vzrušením jsem to nemohl dlouho vydržet. Sledovali jsme, jak proud semene vystřeluje a pak stéká po jeho pěsti, stříká všude kolem, pokrývá můj pas, břicho a postel, na které jsme si hráli. Z mého zakrytého úst vyšel jediný hlasitý zvuk, když se všechny moje svaly na několik drahocenných okamžiků pevně stáhly, moje záda se zablokovala v křeči naprostého vzrušení, že jsem vyvrcholil. Brzy můj pták vyprázdnil, co mohl dát, a já jsem upadl do naprostého vyčerpání, nezajímající se o to, jak pokračuje ve svém přírazu do mě, hledající svůj vlastní výstřik. V tu chvíli to bylo jasné; scéna nás oba vzrušila; muž s Největším Ptákem a já jsme byli neuvěřitelně nadržený. Instinktivně to věděl – ale já jsem se rychle učil. Teď jsem se měl učit „tvrdou” cestou. Brzy se ostatní vrátí. Když jsem tam ležel, šíleně šukaný mužem s 28 centimetry, uvědomil jsem si, že musím nějak uniknout, protože nebylo možné říct, co pro nás měli připravené. Ale jak? (Pokračování příště)