Dnes ráno jsem dostal zprávu od Laury. Pozvala mě, abych šel s ní a několika kolegy na bowling. Právě jsem začal pracovat ve Starbucks před několika týdny, když začal semestr, takže jsem si myslel, že by bylo fajn oficiálně se seznámit se všemi a cítit se méně jako nováček. Laura zmínila, že bych mohl někoho přivést, pokud by mi to bylo příjemnější, ale rozhodl jsem se, že ne, hlavně proto, že jsem neměl koho přivést. Přesto jsem byl nadšený, že půjdu, protože jsem byl nový v tomto městě, o kterém jsem si stále nebyl jistý, jak se cítím, protože jsem opravdu nikam nechodil kromě obchodů s potravinami a restaurací. Šel jsem na autobusovou zastávku u kolejí kolem 18:00. Laura řekla, že mě může odvézt zpátky, a vždycky jsem mohl jet autobusem. To je jedna z věcí, které se mi na životě v Brně opravdu líbí; autobusy jezdí přímo přes školu a můžu se dostat téměř kamkoli v okruhu 10 mil snadno. Když jsem dorazil, viděl jsem Lauru, Karla, Josefa a Kláru, jak stojí u pokladny a dostávají své boty. Přemýšlel jsem, jestli to bylo všechno, protože je nás kolem 20 zaměstnanců. Šel jsem je pozdravit. „Ahoj všichni,” řekl jsem. „Armande! Jsem ráda, že jsi přišel,” řekla Laura a pak mě objala. „Jak se máš, kámo,” řekl Josef, který šel na bro hug. Klára a Karel jen zamávali. Až teď jsem si uvědomil, že Karel a Klára jsou pár, protože se drželi za ruce. Pokračovali jsme k našim bowlingovým drahám. O několik minut později dorazili další 4 lidé. Znal jsem jen jednoho z nich, našeho manažera Kryštofa. Představil jsem se ostatním třem, malé asijské dívce jménem Jana, vysokému a hubenému latino chlapci jménem Eduard a dívce, jejíž pleť byla tak tmavá, jak byla bezchybná, jménem Kristýna. Zdálo se, že nás osm bude na večer stačit. Nikdy jsem předtím nehrál bowling, ale nějak jsem byl třetí nejlepší v počtu bodů v obou hrách, které jsme hráli. Během třetí hry dostala Laura telefonát od své sestry, která jí řekla, že nechala klíče v autě a nemůže se dostat dovnitř. Laura měla náhradní, takže jí musela jít dát. „Armande, moc se omlouvám, musím teď jít. Je to tak trochu nouzová situace. Pokud potřebuješ odvoz, odvezu tě co nejrychleji, ale musíme jít hned,” řekla Laura zoufale. „To je v pořádku, pojedu autobusem domů. Navíc chci dokončit hru,” řekl jsem co nejpříjemněji. „Dobře, jen buď opatrný. Napiš mi, až dorazíš domů,” řekla, než zamávala na rozloučenou a odešla. – Po hře mi Josef řekl, že míří zpátky na koleje a pojede se mnou autobusem. Když jsme čekali na autobus, mluvili jsme o večeru. „Tak co, bavil ses?” zeptal se Josef. „Jo, všichni se zdají být opravdu milí. Doufám, že nikomu nevadilo, že jsem přišel, protože jsem ve firmě a ve skupině velmi nový,” řekl jsem. „Ne, jsou to fajn lidi. Navíc, Kryštof tě má opravdu rád, požádal Lauru, aby tě pozvala, i když tě už pozvala. Navíc, on je šéf, takže by to stejně udělala,” zmínil se mimochodem. „Oh, to je od něj milé. I když musím přiznat, že jsem si nemyslel, že mě má rád, když jsem ho potkal,” odpověděl jsem. „Má tě rád. Pravděpodobně má na tebe zálusk,” řekl Josef s nenuceným úsměvem. „Počkej, co? Proč?” odpověděl jsem šokovaně. „Nehraj si, že to nevíš. Jsi mladý, jsi roztomilý a máš pěkný zadek. Jsi sen každého topa,” řekl, stále tak nenuceně. „Nevím, jak na to odpovědět,” řekl jsem zmateně. „Protože mám pravdu. Každopádně, není to žádný velký problém, říkám to spíše fakticky než cokoli jiného. Mimochodem, neflirtuju s tebou. Myslím, že bych tě šukal, kdyby se naskytla příležitost, ale nesnažím se,” řekl, stále tak nenuceně jako vždy. „Dobře, to je asi dobré vědět,” řekl jsem, začínající červenat. „Hej, když trochu zestárneš, začneš prostě takové věci vykládat, promiň, jestli jsem tě uvedl do rozpaků,” řekl, konečně ukazující špetku emocí. „Počkej, vypadáš asi stejně starý jako já, a je mi 22. Kolik ti je, Josefe?” zeptal jsem se. „Lichotíš mi, kluku. Je mi 29, ale díky, že jsi mi řekl, že vypadám dobře,” řekl s úsměvem. „Oh wow, opravdu vypadáš dobře na svůj věk, upřímně,” řekl jsem. „Díky. Pomáhá mi to sbalit čerstvé 21leté kluky a holky v barech,” řekl. Chystal jsem se odpovědět a něco se ho zeptat, když přijel autobus. Krátká jízda byla většinou tichá, a když jsme dorazili na koleje, ukázalo se, že Josef byl jen o pár dveří dál ode mě. Rozloučil jsem se a pokračoval do svého pokoje. Můj spolubydlící tam ani nebyl. Sundal jsem si džíny, sedl si na postel a začal hledat nový batoh na svém notebooku, protože můj se začínal trhat. Našel jsem jeden, který se mi líbil, a začal hledat svou peněženku, a uvědomil jsem si, že mi chybí karta. Okamžitě jsem zavolal do bowlingové haly a oni mi řekli, že někdo našel mou kartu poté, co jsme opustili naše dráhy. Myslel jsem, že bych si pro ni mohl zajít, protože bowlingová hala zavírala až za tři a půl hodiny. Šel jsem na autobusovou zastávku, a když autobus přijížděl, vytáhl jsem peněženku a hle, neměl jsem u sebe žádné drobné. Rozhodl jsem se vrátit na koleje. Pak se otevřely dveře autobusu a řidič mě viděl, jak se otáčím. „Hej, nenastoupíš?”
zeptal. „Promiň. Nemám peníze, takže nemůžu zaplatit,” řekl jsem, zahanbený. „Nastup, kámo, to je v pohodě,” řekl. Když jsem vzhlédl, uvědomil jsem si, že to byl ten řidič z dřívějška. Řekl jsem mu, že mě to mrzí a poděkoval jsem mu. „Žádný problém, ale musím se zeptat, kam jdeš tak pozdě bez peněz?” zeptal se. „Nechal jsem svou debetní kartu v bowlingové hale,” odpověděl jsem. „Aha, chápu. No, to se stává. Budeš schopen se vrátit bez hotovosti?” zeptal se. „Stahuji si aplikaci Uber, použiji svou kartu, až ji získám, a tak se svezu,” odpověděl jsem. „Dobře, zní to dobře,” odpověděl. Asi v polovině jízdy zastavil na jedné z autobusových zastávek a jediná dáma, která byla v autobuse kromě mě, vystoupila. Vypnul autobus a začal si balit věci. „Co se děje?” zeptal jsem se, napůl znepokojený. „Moje směna skončila a můj náhradní řidič by tu měl být s firemním autem, abych se mohl vrátit na stanici, ale ještě tu není. Nevadí ti vystoupit z autobusu? Opravdu si chci protáhnout nohy a řeknu mu, že jsi už zaplatil, až přijde,” vysvětlil. „Jo, žádný problém,” řekl jsem, když jsem vystoupil z autobusu. Sedl jsem si na lavičku, zatímco on se procházel kolem. „Tak, jak se jmenuješ, kámo?” „Armando. A ty?” zeptal jsem se. „Michael. Rád tě poznávám,” odpověděl. „Takže chodíš na školu na ČVUT, co studuješ?” zeptal se. „Studuji zdravotní administrativu. Jsi náhodou taky student?” zeptal jsem se. „Byl jsem, ale škola pro mě prostě nebyla. Získal jsem titul v komunikaci, když mi bylo 25, ale moc jsem ho nevyužil.” „Oh, wow… To bych neuhodl,” řekl jsem. „Proč? Protože jsem řidič autobusu? Čeká tě ještě hodně překvapení, kluku. Jsem taky gay a právě jsem tě okukoval, ale to jsi asi taky nepostřehl, že?” prohlásil. „Oh? Ty jsi? Umm, děkuji, asi,” odpověděl jsem, červenající se. Pak mi došlo, co Josef zmínil dříve, a začal jsem přemýšlet, jestli měl pravdu. Přemýšlel jsem o tom, když se mě Michael na něco zeptal. „Počkej, co? Promiň, na chvíli jsem se zamyslel,” řekl jsem, rozpačitě. „Říkal jsem, že jsi roztomilý. Můžu dostat tvoje číslo? Rád bych s tebou šel na drink,” řekl. „Jo, jistě,” odpověděl jsem, snažíc se nezní jako hlupák. Dal si moje číslo do svého telefonu a zavolal si na svůj, aby získal moje. Najednou dorazil druhý řidič a Michael musel jít, a já taky. Zamával jsem na rozloučenou a on se na mě usmál. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že je docela pohledný s jeho tmavě hnědými, vlnitými vlasy a hlubokýma hnědýma očima. Vypadal také docela fit. Byl jsem trochu smutný, že jsem nemohl pokračovat v jízdě autobusem s ním, ale pokračoval jsem a úspěšně jsem získal svou debetní kartu, když jsem dorazil do bowlingové haly. Později, po jízdě Uberem domů, jsem dostal zprávu od Michaela, pohledného řidiče autobusu. Otevřel jsem zprávu: „Ahoj Armando, doufám, že jsem nepůsobil příliš silně, jsem prostě zvyklý na Grindr schůzky tady v Praze. Právě jsem si uvědomil, že možná ani nejsi odsud,” stálo v ní. „Neboj se. Jen jsem nevěděl, jak reagovat. Jsem z Děčína a neznám tam moc gay kluků, takže mě to překvapilo, to je vše. Taky si myslím, že jsi roztomilý,” odpověděl jsem. „Skvělé, takže jsem to ještě nezkazil. Tak co, chceš jít dnes večer na drink?” zeptal se. „No, to zní fajn, ale už je 11:30 a ani nevím, kam bychom šli,” řekl jsem. „Můžu tě vyzvednout za 20 minut, odvezu nás do baru jen pár bloků od tvé školy, budeme mít hodinu a půl na povídání,” řekl. Byl jsem váhavý, ale uvědomil jsem si, že zítra je pátek a nemám hodinu, takže jsem si řekl, že to zkusím. „Jasně, vyzvedni mě na autobusové zastávce za 20 minut,” odpověděl jsem. – Vyzvedl mě skoro o půlnoci a odvezl nás do baru poblíž školy zvaného U Sudu. Koupil mi první drink a sedli jsme si do rohu na barové stoličky. „Tak, jak to jde ve škole?” zeptal se. „Akademicky je to v pohodě. Společensky to není přesně ten party život jako ve filmech,” odpověděl jsem. „Jo, ČVUT není známé tím, ale proto musíš chodit do barů. Toto místo je jako to-go pro studenty. Nemůžu ti říct, kolikrát jsem viděl opilé studenty, jak se vracejí do kolejí autobusem,” řekl se smíchem. „Zní to zábavně, vlastně. Tak co ty? Zmínil jsi, že jsi studoval komunikaci. Jak jsi skončil jako řidič autobusu?” zeptal jsem se. „No, získal jsem titul, když mi bylo 25, a pak jsem pracoval jako redaktor pár měsíců, než můj táta zemřel. Poté jsem skončil a jeden z mých přátel mi domluvil pohovor u Pražské dopravy a pracuji jako řidič už skoro 2 roky,” odpověděl. „Ah, wow. To je docela zvláštní výsledek, a nemyslím to negativně ani pozitivně, jen aby bylo jasno,” řekl jsem. „Jo, to je. Ale vidím hodně roztomilých vysokoškoláků jako jsi ty,” řekl flirtovně. „A snadno je sbalíš, protože jsi sexy a máš ten mladý tatínkovský vzhled?” zeptal jsem se také flirtovně. Ani jsem si neuvědomil, kdy jsem s ním začal takhle flirtovat. „Takže ty…”
Myslíš, že vypadám jako sexy mladý tatínek, co? To zní slibně, pokud máš problémy s tatínkem,” řekl, zvedl obočí a napil se svého nápoje. „Který gay v mém věku je nemá?” řekl jsem, než jsem se stihl zastavit. Naklonil se a políbil mě. Byl jsem šokovaný, ale také okouzlený. Jeho rty byly měkké a chutnaly úžasně. Líbal mě asi 8 sekund, než jsem polibek přerušil. „Hej, jsi v pořádku?” zeptal se. „Jo, jen mě to překvapilo. Můžeme to zopakovat?” zeptal jsem se flirtovně. Usmál se, seskočil ze stoličky a postavil se blízko ke mně, chytil mě za pas a začali jsme se líbat. Cítil jsem, jak mi začíná bušit srdce, protože jsem se nikdy s klukem takhle nezapletl. Sakra, sotva jsem měl sex minulý rok. Začal jsem cítit jeho bouli na svém břiše, když přerušil polibek. „Chceš odsud vypadnout?” zeptal se. „Jo, jistě,” řekl jsem. Šli jsme k jeho autu a on se mě zeptal, jestli chci jít k němu domů. Řekl jsem ano. Začal řídit a pak jsme dorazili k jeho bytu v části Prahy zvané Vinohrady. Poté, co zavřel dveře v jeho bytě, nabídl mi vodu. Šli jsme do jeho pokoje a on mě strčil na postel. Začal si téměř trhat oblečení a já jsem si také začal svlékat oblečení. Byli jsme oba jen v boxerkách, když se na mě položil a začal mě znovu líbat. Líbal mě a váleli jsme se po posteli několik minut. Pak začal líbat mou hruď a šel dolů k mému pasu. Sundal mi boxerky a začal mi honit péro. Sténal jsem a zavřel oči. Najednou mě otočil a začal mi lízat zadek. „Oh, kurva jo! Tenhle zadek je tak zatraceně dobrý!” vykřikl, když mě lízal a prstil. „Oh ano, tatínku, prosím nepřestávej.” sténal jsem. Po několika minutách si lehl vedle mě. Pokračoval jsem v tom, že jsem mu začal kouřit, a když jsem stáhl pás jeho boxerek dolů, vyskočilo jeho krásné péro. Bylo to dobrých 18 až 20 centimetrů dlouhé a bylo tlusté. Krásná růžová hlavička byla plná preejakulátu. „Kouř mi péro, Tomáši,” zašeptal. Udělal jsem, co mi řekl, a bylo to určitě výzva. Začal jsem tím, že jsem ho honil a kouřil hlavičku, a mohl jsem ho vzít jen do půlky, aniž bych se dávil. Začal mi přirážet do úst. „Chci, abys mě hluboce kouřil, zlato.” řekl s rukama na mé hlavě. Hned poté, co jsem popadl dech a vrátil ho zpět do úst, mi ho narval hluboko do krku. Cítil jsem bolest, ale také to bylo zatraceně lahodné. „Oh, kurva jo!” sténal. Začal mě šukat do krku tvrději a tvrději. Plakal jsem, ale byl jsem také v úplné extázi. Bylo mi to jedno; jeho péro bylo to jediné, co jsem v tu chvíli chtěl, a pokračoval jsem v kouření, zatímco on sténal hlasitěji a hlasitěji. Cítil jsem, jak se mu po několika minutách napínají nohy. „Kurva, uděláš, že se udělám, než vůbec budu moct ošukat ten tvůj krásný zadek,” řekl, zatímco se snažil kontrolovat dech. Bylo mi to jedno, jen jsem chtěl jeho náklad, a chtěl jsem ho hned. Kouřil jsem co nejrychleji, zatímco mi po tvářích tekly slzy. Cítil jsem, jak se mu nohy napínají, a těsně před tím okamžikem jsem se nadechl. Začal jsem mu kouřit koule, zatímco si honil péro. „Oh kurva, budu stříkat!” zavrčel. Kouřil jsem mu koule, dokud jsem necítil, že se chystá vybuchnout, a těsně předtím, než to udělal, jsem ho vzal zpět do úst a on mi vystříkl horké sperma přímo do krku. „KURVA!” sténal hlasitě, když mi pumpoval do úst jednu dávku za druhou. Všechno jsem to spolkl a lehl si vedle něj, zatímco popadal dech. „To bylo zatraceně úžasné.” řekl mezi dechy. „Bylo. Tvoje sperma bylo taky opravdu chutné. Díky za ten velký náklad.” řekl jsem s úsměvem na něj. „Věděl jsem, že jsi malá kurvička na sperma, když jsem tě potkal, a jsem tak rád, že jsem tě potkal,” řekl a hladil mi rty prsty. „Nevím, jestli jsem kurvička, ale řekněme, že jsem chtěl tvoje sperma, konkrétně.” řekl jsem. „Ty malej hajzle, víš, že pokud nejsou koleje tak pohodlné, můžeš tu vždycky přespat.” řekl dychtivě. „Oh, jsem si jistý, že bude spousta nepohodlných nocí na kolejích,” řekl jsem s úsměvem na něj. „Oh, doufám, že ano,” řekl. „Wow, miluju tohle město.” řekl jsem, zatímco jsem si hrál s jeho bradavkou. „To zní dobře, teď mi dovol, abych si vzal kondom, protože se chystám dokončit práci, zlato.” „Ano, pane,” řekl jsem…