Seděl jsem v rohu kavárny v sobotu ráno, sledoval místní zprávy na tabletu, sluchátko v uchu, když ke mně přistoupil muž. Měl jasný úsměv a béžový kabát s stříbrnými knoflíky, úzké džíny a kotníkové námořnicky modré semišové boty s šedým, 3 palcovým dřevěným podpatkem. Vlasy měl na jedné straně oholené a na druhé přehozené přes rameno. Kdybys mi před 6 měsíci, když jsem byl ještě heterosexuální muž, řekl, že bych tohoto kluka považoval za hezkého a žádoucího, smál bych se. „Je to na nic najít takového hezkého chlapa jako ty a zjistit, že jsi zadaný.” Řekl s výrazným tónem v hlase. Ne příliš, ale znatelně. Pokynul bradou ke mně, oči upřené na kožený řemínek visící kolem mého krku s malým visacím zámkem skrz d-kroužky na každém konci. „Něco takového.” Řekl jsem, vytáhl sluchátka z uší. Omotal jsem kabel kolem ruky a složil ho na tablet. „Ale nevadí mi si popovídat.” Cizinec si sedl naproti mně a překřížil nohy. Podíval jsem se do těch dětsky modrých očí, kočičích s dokonalou linkou. Před 6 měsíci bych se mu smál a nazval ho buzerantem. Vždycky jsem se cítil tak provinile, že jsem teď přátelský, věděl jsem, jak bych s ním zacházel, kdyby se můj život neobrátil. Pravděpodobně bychom si nikdy ani neřekli ahoj, nebo si jeden druhého nevšimli. „Můžeš to rozvést?” Zeptal se, na což jsem odpověděl zmateným, „Promiň?” „Co tím myslíš, 'něco takového’.” Opakoval. Aha. Chtěl příběh. Pokrčil jsem rameny. „Jsem domácí kluk.” Byl jsem tak často vystavován, že to slovo bylo fakt života, a neměl jsem žádnou hanbu, kterou bych skrýval. Kromě toho, existovaly horší věci, jak být nazýván. „Vypadáš daleko od obvyklého submisivního kluka.” Řekl se smíchem. „A ty vypadáš jako přesná definice submisivního kluka.” Usmál jsem se. „Hraju fotbal. Takže jsem atletický.” „Fotbal! Zábava.” „Nesnášíš sporty.” Nebyla to otázka, ale upřímné pozorování. „Ne, ne… Nenávist je silné slovo. Řekněme, že jsem ochoten sledovat kluky a můžu se dostat do poloviny jakéhokoli zápasu a ani nevím, jaký míč házejí tam a zpět.” Zasmál jsem se tomu a bezmyšlenkovitě jsem si zkřížil ruce na hrudi. Můj kávový společník si musel užívat, jak to zdůraznilo mou hruď a paže, protože když jeho oči sklouzly dolů, vydal spokojený zvuk „mm”. „Mám pocit, že přechod od sportovce k domácímu klukovi nebyl na tvém seznamu přání.” „Tvůj gaydar se rozsvítil, když jsi mě viděl, co tě k tomu vede?” „Zlato, gaydar není věc.” zakroutil hlavou. „Pro všechno, co vím, jsi mohl být nějaký chudák s manželkou, která se dostává do kalhot někoho jiného a nechává tě lízat její náklad.” „Spravedlivé, spravedlivé.” Řekl jsem, téměř příliš odmítavě. „Whoredar, však, budu tvrdit, že to je věc. Počkej, nejsi opravdu cuck, že?” Zčervenal jsem a zíral přes jeho rameno skrz úzká okna v přední části obchodu. „Není to, když nemůžeš mít sex a tvůj partner má tolik, kolik chce?” Zeptal jsem se. Půl roku v tomto životním stylu jsem se stále učil o některých z těch kinkier věcí. A nechtěl jsem přiznat tomuto chlapovi, jak nezkušený jsem byl, i přes to, jak volný byl můj zadek od obsluhování domu. „To je správně.” přimhouřil oči. „Vidíš? Tento rozhovor by byl mnohem méně zábavný, kdyby to všechno bylo na tvém seznamu přání pro 15letého tebe, který se udělal do ponožky.” „Já… ah….” povzdechl jsem si a hodil ruce nahoru. „Dobře! Jo, máš pravdu. Tak nějak jsem neměl na výběr.” Poškrábal jsem se na zátylku, trochu zahanbený jeho přímými otázkami. „Žádná volba?” jeho oči se zamračily. Vypadal, že je připraven někomu nakopat zadek. Nemohl jsem si představit, že by muž jeho velikosti udělal mnoho škody proti komukoli v domě, zvláště v těch botách. Ani mě neznal, vlastně jsem se cítil poctěn. „Oh! Ne, ne, nic takového. Jen, já um…” Podíval jsem se do jeho dětsky modrých očí, na chvíli ztracený. Otevíral jsem se mu docela rychle, vzhledem k tomu, jak jsem byl vždycky v životě opatrný. „Musel jsem vyměnit, no, služby… za pomoc ve škole.” „Oh! oh… Oh! Takže vrchol stereotypu sportovce opravdu existuje.” rýpnul si, smál se dobrosrdečně. Zasmál jsem se s ním. „Jo, jo. No… já uh… neumím číst.” Polkl jsem. „Takže… je to tak.” „Co! Ne! Skandál! Jak jsi vůbec prošel střední školou?” „Ošukal jsem polovinu svých učitelů.” Řekl jsem, třel si strniště na bradě. „A ošukal jsem premianta. A pak jsem zjistil, že děkan spal s jednou ze studentek a vydíral jsem ho, abych prošel státními testy. Plus několik dalších nehodných momentů.” Pokrčil jsem rameny. „Pak jsem dostal plné stipendium na univerzitu a uvědomil jsem si, že střední škola není nic jako skutečný svět.” „Proč ses nikdy nenaučil?” „Můj hajzl táta, částečně. Nenáviděl knihy, nedovoloval žádné čtení v domě, a tak jsem nenáviděl čtení, protože to vždycky vedlo k špatným časům. A pak jsem propadl trhlinami toho mizerného veřejného školského systému. Moje máma opustila mého tátu, vzala si bohatého chlapa, ten mě poslal do soukromé školy.” Zamračil jsem se. „Myslím, že můj příběh se uzavřel.” Proč jsem sakra přeháněl? „Člověče. To je nálož. No, stále máš své neuvěřitelně dobré vzhledy. Tak jak jsi přešel od pouhého vyměňování laskavostí…”
na plnohodnotného domácího sluhu? Počkej. Když říkáš univerzita a domácí sluha… Neříkej mi, že to je celý dům!” Neodpověděl jsem na tu otázku přímo. „Začal jsem vyměňovat laskavosti s Petrem, Petr to řekl Jakubovi, Marek nás přistihl a tak to šlo dál, dokud se to nedozvěděl prezident. Byl jsem si jistý, že mě vyhodí, ale on řekl, že pokud se stanu jeho děvkou a budu obsluhovat, koho mi řekne, zajistí, že moje práce bude hotová a nechá mě zůstat. Ale to nestačilo, protože testy byly stále ve třídě. Minulý semestr jsem odešel. Jsem v domě jen do června, kdy všichni odjedou domů na léto.” Na rtech toho kluka se objevil hravě zlomyslný úsměv. Nervózně jsem se usmál. „Takže mi říkáš, že jsi domácí prostitutka bez místa, kam jít.” Povzdechl jsem si. Neřekl bych to takhle. Ale nepopřel jsem jeho prohlášení. „No tak. Musíš se mnou souhlasit.” Řekl. Odfrkl jsem si, „proč bych se nazýval prostitutkou? Nedělám to pro peníze.” „Děláš to pro střechu nad hlavou a máš pupínek, který ti říká, s kým máš spát. Jak bys to jinak nazval? Pupínek?” Zasmál jsem se, ale bylo to jen proto, abych zakryl své rozpaky. Sakra, možná má pravdu. „Pupínek. Pimpův čurák. No tak. Řekni to.” Zíral na mě bez mrknutí oka, s pozvednutým obočím, čekal docela sebevědomě. „Jsem domácí prostitutka bez místa, kam jít.” Zamumlal jsem neochotně. Zamračil jsem se v frustraci, než jsem zvedl hlavu a zíral na něj. „Proč to vůbec říkám? Jsi pro mě nikdo, není to tvůj zámek kolem mého krku.” Náhle jsem vstal, moje židle zaskřípala, když se posunula dozadu a narazila do zdi za mnou. Strčil jsem si sluchátka do kapsy a sáhl po tabletu. Klukova ruka dopadla na mou. Jeho výraz byl zlomyslný. „Můžu tě odtamtud dostat a jediný, koho bys musel obsluhovat, jsem já.” Řekl. „Můžeš pokračovat jako neplacená prostitutka, nebo můžeš být opravdový domácí sluha, být rozmazlován, být zbožňován.” Zíral jsem na něj. „Proč bys to dělal?” Pokrčil rameny. „Mám tě rád, není často, že najdu suba většího než jsem já. A nemám problém být cukrovým tatínkem. Žiju skromně s docela dispensabilním příjmem.” „Co, jsi dítě z hnízda?” „Zlato, jsem Erik Stříbrný. Moje oděvní značka je mezinárodní.” Pokrčil rameny, ukazujíc na svůj outfit. „Neutrácím své peníze a tak můžu dělat, co chci. A právě teď hledám modela pro online miniatury mé nové sportovní řady.” Pokrčil rameny. „Výhra výhra, nemyslíš?” „Takže mě chceš udržet nebo najmout?” Pohlédl jsem na něj, váhavě a nervózně. Všechno to vypadalo příliš dobře, aby to byla pravda. „Záleží na tom? No tak, nasedni do mého auta, vezmi si věci z bratrstva a pojďme.” Zastavil jsem se a zavrtěl hlavou. „Ne… nechci žádné své věci. Říkal jsi, že budeš můj cukrový tatínek, že?” Obešel jsem stůl a naklonil se k jeho uchu. „Možná mě můžeš oblékat. A tak můžu spálit most a začít znovu. Začít od začátku.” ——— Následující dny byly vírem událostí. Opravdu jsem to udělal. Jediná věc, kterou jsem si ponechal, byl můj telefon, tablet a sluchátka. Jel jsem do města s cizincem, kterého jsem potkal v kavárně před 30 minutami, s okny staženými dolů a neohlížel se zpět. První 3 dny volali jeho staří bratři několikrát denně, ale už ne. Teď jsem stál opřený o obrovského černého Shire koně s oblečením z nové Erikovy řady na farmě. Jeho skutečné jméno bylo Erik a já jsem stále jezdil na vlně toho, že jsem tady. Erik mě nechával pracovat během dne, někdy mě nechal na svém panství, když šel ven, jindy jsme byli venku nakupovat. V noci jsme jezdili hodinu zpět na venkov, kde vlastnil farmu a koně, které používal ve svých foceních. A pak jsem usnul ve své vlastní ložnici. Erik a já jsme zatím nic neudělali. Každé ráno jsem mu připravoval snídani a balil oběd. Něco, co nepožadoval, ale vždy říkal, že to oceňuje. První den, kdy vešel do kuchyně, se zarazil, zmatený tím gestem. Řekl, že jsem udělal nejlepší vejce, jaké kdy měl. Lehl jsem si na postel, na přikrývky v šortkách, které jsme koupili noc předtím. Když jsem vzhlédl, opíral se o rám dveří. Posadil jsem se, srdce mi bušilo, ruku jsem si položil přes zvednuté koleno. Zasmál se. „Nevypadá to, že tě vezmu ven a zastřelím. Bože.” Řekl se smíchem. Zavrtěl jsem hlavou. „Ne, já jen…” Pokrčil jsem rameny. Ani jsem nevěděl. „Vstaň. Co máš na sobě, boxerky?” Přikývl jsem a sklouzl nohama na tvrdé dřevo a vstal. „Svlékni se.” Udělal jsem to. Nepodíval jsem se mu do tváře, když můj penis vyskočil napůl z jeho vězení. „Připomněl jsi mi mé koně, když jsem tě viděl v obchodě. Dobře udržovaný, elegantní, silný. Říkal jsem to už předtím, ale není často, že najdu suba většího než jsem já. Většina subů je moje velikost nebo menší, které považuji za atraktivní.” Polkl jsem, cítil jsem jeho oči zkoumající mé tělo. Vypadal žensky a drobně, nyní bosý, na sobě legíny a těsně přiléhající černé tílko. Jeho pohodlné oblečení. Přistoupil ke mně a opřel své štíhlé tělo o mé. Jeho ruce mi táhly paže, říkajíc mi, jak se mu líbí být držen. Naklonil hlavu ode mě a hladil mé…
Krkem s jeho malovanými konečky prstů, jeho prst klouzal po jeho vlastním rameni a stahoval popruh jeho topu dolů. Zatajil jsem dech. „Nikdy jsem opravdu nedělal… Intimní věci… Víš, předtím.” Zašeptal jsem, můj hlas byl jako smirkový papír. „Nikdy jsi nepolíbil dívku na krk, hvězdný sportovec jako ty?” Škádlil mě, obtočil ruce kolem mého pasu. Ach. Choval jsem se, jako by to bylo cizí, že? Znal jsem předehru, s dívkami. To, co žádal, nebylo jiné. Naklonil jsem rty proti jeho krku těsně za uchem a přitáhl jsem jeho kůži s nádechem. Odtáhl jsem se s mlasknutím a znovu ho políbil, tentokrát níže, následoval jsem stopu, kterou udělal svým prstem. Usmál se a přitáhl mě k sobě, kolébal se, jak si užíval pocity, které jsem mu přinášel na povrch kůže. „Použij zuby… Jemně teď…” Zašeptal, ukazoval mi, jak přesně odhadnout, kolik tlaku chce. Našel jsem svůj rytmus, a jakmile byl spokojený s prací, kterou jsem dělal ústy, strčil mě zpět na postel. „Jsi zvyklý na velké kluky, kteří tě převrátí a dělají si s tebou, co chtějí, že?” Řekl, plazil se dopředu na kolenou a přehodil se přes mé boky. „Hádej, že dáváš přednost tomu dělat to tváří v tvář.” Hádal jsem. Cítil jsem drsný mozol na jeho palci, ztvrdlý a ztlustlý od neustálého tlačení jehly přes hustou látku, jak přejel přes mou bradavku, což mi způsobilo třes po páteři. Naklonil se dopředu, dlouhé prameny na vrcholu jeho hlavy se houpaly dolů a dotýkaly se mého čela. „Ne vždy. Ale dnes bych rád viděl výraz na tvé tváři.” Postavil se vzpřímeně, postel se pod jeho nohama prohnula, když stál rozkročený nade mnou, stáhl si legíny dolů a nechal svůj penis vyskočit volně. S tím, jak byl ženský, jsem napůl očekával, že ani žádný nemá. Ale byl stejně masitý a působivý jako všichni „rovní” kluci, kteří mě předtím používali. Můj vlastní se zachvěl a navzdory rozdílům ve velikosti našich těl se naše penisy srovnávaly. Předklonil se v bocích, střelil po mně lstivý úsměv a vzal můj penis do rukou. Mé tělo se prohnulo a já jsem zasténal skrz zuby, když mě hrál jako hudební nástroj. Erik se snížil na kolena a otočil své tělo, sáhl do nočního stolku, o kterém jsem si myslel, že je prázdný. Vytáhl z něj draze vypadající tubu lubrikantu. Myslel jsem, že začne natírat svůj vlastní penis, připravený mě šukat, a tak jsem se pohnul, abych se posadil a vymanil se zpod jeho nohou, zjistil, jakou polohu preferuje. Ale místo toho chytil můj penis studenou namazanou dlaní, což mě zastavilo v pohybu. „Chystáš se někam?” Zeptal se s úsměvem. „Já, ehm… Ne. Jen. Nejsem si jistý, co dělat.” „Pššš.” Řekl Erik ostře. „Pokud to nepoznáš, nejsem jako ti pitomci, kteří tě dříve používali. Jsem tady, abych tě šukal. Ne abych tě mlátil do matrace a nechal tě cítit se použitý. Jsem tady, abych tě šukal. A později mě budeš šukat, jak se mi to líbí, a tentokrát si to opravdu užiješ.” Začal měnit svou váhu a já jsem konečně pochopil, co tím myslel. Nikdy jsem nebyl uvnitř muže. Nikdy jsem ani nedělal anální sex s bývalými přítelkyněmi. Přesto jsem si myslel, že jsem připravený. Když se zvedl na kolena a pomalu roztáhl kolena, přitlačil svůj malý hnědý anální otvor proti hlavě mého penisu, mohl jsem mít předčasnou ejakulaci hned tam. Po nádherném ručním uspokojení, kluzkém od lubrikantu a jeho slin, jsem byl připravený vybuchnout. Ale jakmile byl na doraz, zastavil se, očividně si užíval pocit, že je mnou naplněn. Chytil jsem jeho stehna, viděl jsem, jak jeho penis krásně poskakuje přede mnou. Dalo mi to chvíli na to, abych se vzpamatoval. „Líbí se ti to?” Zasmál jsem se, rychlý smích. „J-já.” Řekl jsem, třesoucí se. Podíval jsem se do těch krásných modrých očí. Erik mě tvrdě jezdil poté, co mi dal pár dobrých okamžiků na přizpůsobení. A poprvé jsem dosáhl orgasmu při homosexuálním sexu. Mé nehty se zaryly do jeho kůže, zahákly se za jeho kolena ve snaze přitáhnout ho blíže. Ještě nedosáhl orgasmu, ale jeho ruka byla kolem jeho penisu a viděl jsem, že je tak blízko. Ale můj penis byl tak oteklý a citlivý, že jsem viděl, jak se barva tmavne s každým tahem. Zatnul jsem zuby, když dojit můj penis za všechno, co to stálo, vysoký pískot v mém hrdle. Mé prsty se kroutily a prohnul jsem záda právě ve chvíli, kdy jeho sperma vystřelilo přes mou hruď a krk. Vytáhl se s pevným mlasknutím a zhroutil se vedle mě, přitiskl své zpocené tělo k mému boku. Převalil jsem se k němu a obtočil své ruce kolem jeho těla, zabořil jsem svůj obličej do jeho krku. „Děkuji.” Zašeptal jsem, třesoucí se. „Děkuji, že jsi mi to dal.” „Ještě toho bude víc, dokud tu budeš.” Zašeptal Erik zpět.